Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


KAMARÁDKA V DUBAJI

31. 1. 2012

 kamaradka.jpg

 Synovec po ukončení studia se zaměřením informatiky, dostal nabídku zaměstnání v Arabských Emirátech. 

Manželova sestra, která bydlí v Banské Bystrici, oslavovala životní jubileum, tudíž byla pozvána celá rodina. Vše probíhalo dle plánu, hudba, tanec, zpěv…..

Dostalo se nám od synovce pozvání, abychom si udělali dovolenou v Dubaji, že bude velice potěšen a že nám vše potřebné zajistí. Poděkovali jsme se sdělením, že jsme již starší, že neznáme jazyky prostě, že je to pro mladé. Ale jak se lidově říká ukecal nás.

 

 

            

Po návratu domů jsme v klidu vše prodiskutovali, dohodli termín odletu , synovec zaslal hotová víza, tím nám ušetřil další cestu do Prahy pro vyřízení těchto formalit. V té době byl nejbližší odlet z Vídně. Jelikož bydlíme v Karviné, rozhodli jsme se vlakem do Prahy tam z letiště malým letadlem v počtu do 50 osob do Vídně, tam hodinka času na přestup. Z Vídně pak přímý let do Dubaje. V Dubaji nás pak už měl čekat synovec. Vše bylo zajištěno na 100% uklidňoval synovec, když jsme se neustále odvolávali na neznalost jazyka.

V Praze jsme byli s dostatečným předstihem, neznalost okolí, odbavování, atd., seznámili jsme se s okolím a ještě před nástupem do odbavovací zóny sděluji manželovi, bylo by vhodné si dát před odletem velkého panáka slivovice, co kdyby chtěl letadlo někdo unést? Dostalo se mi odpovědi, že mám zákaz koukat na kriminální filmy. Nakonec jsme si připili na šťastný let a dovolenou.

Nastoupili jsme si dle informačních tabulí do odbavovací zóny vše šlo dle plánu. Letadlo je již připraveno, chvíli ještě musíme posečkat na ostatní cestující stejného letu, kde nás hromadně odvezou k letadlu. Čekáme již deset minut se zpožděním, špitla jsem manželovi tak to máme jenom 50minut ve Vídni na přestup, čekáme další půl hodinku, to už stoupala nervozita, říkám manželovi letadlo ve Vídni odletí co budeme dělat. Dostala jsem jeho odpověď, že letadlo musí na nás počkat, že nejsme sami. Rozhlížím se po našich cestujících, kde jsem viděla skupinku asi 12 mladých chlapců, kteří byli sportovně vybaveni, dle jejich hovoru jsem pochopila , že jsou golfisté a letí stejným směrem.

Ale ouvej v rohu stáli dva muži středního věku, neustále si nás všechny kolem dokola prohlíželi, zdálo se mi, že jsou to únosci a sdělila jsem manželovi, že jsou mi nesympatičtí a nemám odvahu odletět. Za chvíli nás pak odvezli k letadlu, které bylo malinké a na předním díle dvě malé vrtule. Všichni jsme se usadili, opět se nic neděje. Letadlo ve Vídni již mělo čas k odletu a my sedíme v malém letadélku . Sedíme s manželem na levé straně letadla a dva mi nesympatičtí pánové sedí na pravé straně úplně vzadu a vše si opět patřičně prohlíží. Sedím již tiše, mlčím, hrůza mne jímá. Myšlenky v hlavě rotují, představa stále na to nejhorší.

Za chvíli se k nám po letištní ploše přibližuje policejní auto, postaví se před letadlo, vyskočí s něj policie a dovnitř letadla vstupuje letištní manažer, který vyzve oba pány ze zadních sedadel, aby vystoupili !

Po opuštění letadla obou pánů, dostali jsme povolení k odletu. Cestou jsem požádala skupinku golfistů, zda se můžeme připojit k nim, že neumíme s manželem cizí řeči a ve Vídni, bychom sami nic nesvedli. Mladíci velice ochotní a tak se nám už lépe cestovalo. Vysvětlili nám ve Vídni , že letadlo odletělo, musíme počkat buď na další let nebo přenocovat ve Vídni a následující den cestovat. Za půl hodiny bylo volno pro nás všechny v letadle, které letí do Frankfurtu a pak přestup na letadlo směr Dubai. Paní u přepážky nám předala letenky do Frankfurtu do jedné obálky a do druhé nám připravila na přestup pro následující let. Po příjezdu do Frankfurtu jsme houfně spěchali k odbavovací zóně směr Dubai. Všichni bez problému prošli, jenom mne nechtěli pustit k nástupu do letadla, nechápala jsem co se stalo. Mladík mi vše přeložil a sdělil mi, že mám jednu letenku do Dubaie a druhou do Frankfurtu. Čili ve Vídni došlo nechtíc k záměně v obálkách. Pracovnice mě nechtěla pustit, proto jsem manželovi řekla, aby pokračoval , že já se vrátím zpět. Nechtěl o tom slyšet ani slovo. Mladík se pokusil s pracovnici dohodnout, ale marně. Řekl, že nemůže již pro nás nic udělat, že za 5 minut letadlo odlétá. Chtěl již odejít, ale ještě mu prolítla hlavou myšlenka a sdělil, že ještě se pokusí s ní poslední slovo prohodit. Požádal jí, aby zavolala svého nadřízeného, tj. manažera. Zamyslela se a odpověděla , abychom si pospíšili, že za pár minut letadlo odlétá. Při nástupu do letadla, pak posádka zavřela dveře, letuška nás usadila a let začal.

Koukala jsem, rozhlížela a hleděla na vybavenost letadla Arabských Emirátů. Motory letadla velice tiché, nepoznala jsem, že se již vznášíme. Při pohledu z okénka rozpětí křídel hrozně veliké. V letadle veliký prostor, na každé straně sedadla pro tři osoby a uprostřed sedadla pro čtyři osoby. Prostor mezi sedadly dostatečně veliký, nemusela jsem mít kolena stísněné jako v našem letadle Boink 737. Po celodenních starostech jsem se ocitla jako v pohádce. Všichni jsme měli pro sebe připravené deky, polštářek, sluchadla každý pro sebe pro poslech rádia nebo televize. Každý před sebou jsme měli TV obrazovku, telefon, možnost si zavolat, vše na kartu. Uvědomila jsem si, že pořekadlo , „ každé zlo, je k něčemu dobré“ je pravdivé. Nebýt starostí, tak ani nevíme, že existují luxusnější letadla než jsou ty naše.

Na místo jsme přiletěli kolem 3 hodiny ranní. Našim spolucestujícím jsem poděkovala za společnost a překlad při našich potížích. Myslela jsem, že již další problémy nebudou. Ale při odchodu z letiště jsem prošla výstupním vchodem. Manžel již takové štěstí neměl, kontrola požadovala po něm potvrzení o ubytování. Vrátila jsem se zpět a naše domluva začala, pochopila jsem co žádá, nakonec domluva skončila dobře . Chtěl vidět víza, která byla pořádku, podala jsem mu tel. číslo a jméno synovce, aby si vše ověřil. Vytočil číslo synovce , stál poblíž, vše mu vysvětlil a my mohli v klidu odejít.

Tím už naše desetidenní dovolená začala. Po příjezdu domů , hned slivovička, zážitky z cestování a unaveni ulehli.

Synovec měl dovolenou , první den nás seznámil projížďkou městem a ukázkami všech rozestavěných vysokých staveb v rozpětí 30ti až 50ti podlaží. Bylo to pro nás vše nové až většinou nechápajíce , hleděli co vše jsou schopni lidé dělat . Dodělávka velkého obchodního centra se zimním lyžováním, dále pak následoval největší hotel světa BURJ AL ARAB, je to vlastně hotel ve tvaru plachetnice, kde na vrcholu střechy hrají tenis, restaurace s vyhlídkou na okolí, přistávají tam helikoptéry, nedá se to vše ani popsat. Večerní projížďka městem při pohledu na tento hotel, který měnil barvy, je to něco nádherného a nezapomenutelného. Při pobytu jsme navštívili snad všechny kouty a to díky synovcovi, který vše vymyslel a zrealizoval.

Pak návštěva vodního aqua parku zvaný : „WILD WADI WATER “ v tomto aquaparku jsou tobogány, vysoká skluzavka snad kolem 35m, spousta různých atrakcí, který snad co dvě hodiny spustí i umělou bouřku, spustí rovněž vodopád, různé bufety atd.,..

Prošli jsme přepychový hotel Madinat Jumeirah, kde pracuje kolegyně, která nás provedla a povykládala o tomto velice rozsáhlém hotelu, který je svoji rozlohou až několik km . Nazvala bych tento hotel městem ve městě, to z prostého důvodu. Chodíte tam jako by jste byli někde ve městě a tam spousta uliček, různé obchůdky, tržnice, sauna, kurty, posilovna,… Podívate se nahoru a vidíte noční oblohu, kde svítí hvězdičky. Níže na foto je maketa tohoto hotelu. Hotel je obklopen mrtvým ramenem moře, kde můžete projíždět na gondolách. Samozřejmě jsme také tuto projížďku absolvovali.

Velikým zážitkem byla návštěva v DESERT SAFARI, kterou jsme absolvovali terénními vozidly značky Toyota, cesta písečnými dunami, která pak byla zakončena uměle vytvořenou vesnici v poušti, kde jsme absolvovali jízdu na velbloudech, ochutnali tradiční jídla, shlédli vystoupení břišní tanečnice.

Také prohlídka zoologické zahrady, není klasická ZOO jako u nás. Dalo, by se to snad přeložit Dům zvířat, protože tato zvěř je v interiéru, rozdělena do několika skupin. Jsou tam ptáci, noční zvířata, šelmy, plazi,… pro mne nepochopitelné. Jejich název zoo zní: :

Arabia´s Wildlife Centre“ z Dubaje asi 80km ve směru Sharjah na Al Dhaid.

Navštívili jsme rovněž město Abu Dhabi , které je vzdáleno asi 120km

Dovolená nám uběhla jako voda, avšak krásné vzpomínky zůstanou. Ještě mnoho by se zde napsalo, ovšem je třeba dát prostor i jiným. Tímto vyzývám ostatní, aby se nestyděli a své zážitky zde také vepsali. Je mnoho nemocných , kteří nemůžou již cestovat. Rádi si určitě příspěvky přečtou a na své cestování za mlada také vzpomenou.